Díl 16.: A já co?!

21. července 2011 v 22:22 | Kayleigh |  Osud?! (autor Kayleigh McCamyo)

Sasuke:
To je sice hezké, že on se musí se vším srovnat, ale zatraceně, co mám dělat já?! To mám jako říct otci, hej, Hokage nedrží slovo, vyhlas válku, čéče, nic moc.
Kromě toho, Naruto řekl, že si mě za týden vezme, ale…
"Hej, Sasuke," pozdraví mě brácha.
"Čau," odpovím nepřítomně.
"Kde máš snoubence?" zamračí se.
A no jo, já zapomněl, že v tomhle baráku je víc lidí, co jsou zvědaví a mají právo rozhodovat o klanu.
"Hokage si to rozmyslel. Naruto zůstane až do svatby doma." pokrčím rameny.
O těch dvou nakládačkách, co jsem dostal, neřeknu ani slovo. Však myslím, že se to za chvíli roznese.Shiki si nenechá pro sebe, že namlátil Uchihovi. A Naruto… nevím. Zdá se, že Shikamarovi věří mnohem víc než mně. Což nechápu. Ten otrava je příšerný a pořád si na něco stěžuje. Jak ho Naruto může mít raději? Vždyť já jsem ve všem nejlepší a taky jsem hrdý a taky-
…Počkat.
A není náhodou přesně TO, co Naruto NECHCE, abych byl…? Jako… ve všem nejlepší? Až moc… chladný.Myslím, že tomu začínám rozumět. Musím být upřímný, to je ono. Jo. A taky bych měl být vtipný. A taky… musím být víc… spontánní? Možná. Každopádně musím nějak získat jeho důvěru. Jakkoli. I kdybych ze sebe měl udělat idiota před celou zemí Ohně. Musím NĚCO udělat. Nejde jenom o jeho důvěru. Musí se cítit milován, jinak to dítě ani nepočneme, natož aby jej Naruto ve zdraví donosil a ještě abychom ho spolu vychovali.

Naruto:
Myslím, že jsem se unáhlil. Neměl jsem Sasukemu říkat to, co jsem mu řekl. Pokud se budeme pořád hádat, nikam to nedotáhneme. A ano, byla to jeho vina, neměl se opíjet, když se pak neumí ovládat, ale tohle jsem vážně přehnal. On se ke mně celou dobu chová moc hezky! Vždyť… jen díky němu jsem překonal tu svou frustraci z toho, že ztratím přátele. A on je ke mně vážně vždycky jinak milý. Neměl jsem na něj vyjíždět v takovém rozsahu. Jasně, nelituju své facky, co jsem mu dal včera, nelituju toho, že jsem mu řekl, co jsem řekl, ale jisté věci jsem přehnal. Určitě jsem se neměl navážet do jeho chování ke mně. Jo, to bez pochyb. Nechápu, jak… jak… sakra. Musím něco udělat. Nějak. Ale jak?
"Naru?" zašeptá táta.
"Hm?"vzhlédnu k němu.
"Nad čím přemýšlíš?"zeptá se opatrně.
Haha, asi si ještě pamatuje můj poslední citový výlev.
"Hn, ne, nad ničím… no, nad ničím novým." ujistím ho.
"Nech Sasukeho plavat. On za to nestojí. Pořád… pořád máš rodinu, ano?" pořád mluví tak nějak… jako bych měl každou chvíli zase vybouchnout. Hm… haha, co třeba mu udělat další scénu? Ale ne, nechce se mi ani zvyšovat hlas. A ani se zvedat ze země. A ani nic jiného. mně se tu sedí docela dobře. Pořád listuju tou knihou, so mi dala máma. Zdá se, že se mám na co těšit. Nejdřív mě čeká zvracení… chutě… únava… bolest hlavy… hm…hm… paráda, paráda, fakt. Ten Uchiha mě bude na rukách nosit! A bude mi muset splnit, co si ma očích uvidí. Doslova. Jinak dostane přes držku, haha. ode mě, od táty, nebo od Shikiho, to už je fuk. Je docela sranda sledovat tátu, jak po mně každých pět minut střelí pohledem, jako, jestli jem nezešílel/něco nechci/nechystám se řvát/brečet/nadávat/vztekat se/vypěnit vzteky. Haha, začíná to být docela zábava!

Sasuke:
"Tím chceš říct, že…"
"Ne, svatba se neruší. Ani se nepřesouvá termín. Jen… jen se Naruto nastěhuje až po svatbě. Možná." když si uvědomím, v jaké byl náladě on a Minato, když mi to sděloval.
"Aha." udělá otec takový ten tupý pohyb hlavou. Mám co dělat, abych nerozesmál. Fakt je to vtipné, jako, je to asi poprvé v životě, co ho někdo přechcal. Fakt vtipný pohled.

"Kromě toho - nemyslíš, že bychom měli ještě jednou promyslet celou věc s tím stěhováním?"
Podívá se na mě trochu vyděšeně, jako, že by zase musel měnit názor na věc? Hehe, však co, ať si to užije, já si kvůli němu taky užil svoje.
"Jak to myslíš?"
"No… jednou jsme ty i já slíbili, že se tam přestěhuju. Neměl… bys dodržet slovo Hokageho? Neber to tak, že nejsem rád, že ses mě zastal, ale… víš, aby z toho nebyl nějaký problém. Aby to Uchihové nebrali jako zradu, nebo tak."
Táta se na chvíli zarazí, pak asi přemýšlí, ale nic neřekne. Ha, supr, tak jako… co?
"Napadlo mě to." přizná po chvíli. "Ale… nezrušil jsi svatbu, jen… to stěhování."
"Tati," přeruším jeho další možné úvahy, když vidím, že se nadechuje. "myslím, že bych to měl udělat. Zajdu za Sasukem a domluvím se s ním."

Sasuke:
Pohazuju v ruce klíčem od našeho budoucího domu. No, ono, teď s ním nic jiného dělat nemůžu, že? Když Naruto odřekl to stěhování. Ale však, hlavně že nezrušil tu svatbu. Kurde. Sakra. S ním to bude zatraceně těžké. Ten kluk je příšerně náladový. Sakra, co po mně vlastně chce?! Jako, jasně, udělal jsem chybu, já vím, ale-
"Sasuke?"
Málem si v pokoji udělám střešní okno, jak jsem vyletěl úlekem do vzduchu. "Naruto! Vyděsil jsi mě,"
"Promiň." uhne pohledem. "můžu dál?"
"Jistě," přikývnu a ukážu na židli, aby se posadil, sám se posadím na postel. Co se děje? Proč je tady? Stalo se něco?
"Jen… jsem ti přišel říct, že… pokud se k sobě budem chovat pořád takhle, daleko se nedostaneme. Sasuke, já chci, abychom… spolu aspoň nějak vycházeli. Ale… zatím nám to moc nejde. Takže, pojď prosím se mnou, potřebuju abys mi pomohl s věcmi."
Možná bych měl zavřít pusu. A taky bych si měl pochytat ty oční bulvy, co se mi rozkutálely po podlaze. No já snad špatně slyším/chápu/rozumím! Takže on… on s tím souhlasí! Všecko je v cajku! Jó! Paráda!
"Jistě, rád." usměju se. "Opravdu moc rád." ujistím ho. A myslím to upřímně.

Naruto:
Možná toho pak budu litovat, ale je pravda, že si musím dávat pozor. Nechci, aby se po vesnici vědělo, jak vyšiluju a jaké dělám scény. Prostě se tam přestěhuju, jak bylo celou dobu v plánu.
"A jsi si jistý, Naru?" ptá se asi posté táta.
"Už jsem ti -"
"Já vím," ujistí mě. "Ale… jestli to děláš jen kvůli lidem ve vesnici, tak-"
"Tati," pousměju se. "VŠECHNO dělám jen pro vesnici. Celé to stěhování, svatbu, dítě… všechno. Nedělám to z lásky k Sasukemu nebo k Uchiha klanu nebo kvůli tobě nebo dokonce proboha kvůli sobě. Dělám to jen kvůli Konohy, to je holý fakt."
"Dobře, já vím. Promiň." stáhne se.
Ani se mi nechce ušklíbat, možná bych měl být rád, že jsem se s ním přestal hádat. Zmlkneme oba, když se ve dveřích objeví Sasuke a převezme ode mě další krabice. Nic. Žádné emoce. Jen… je tak nějak… já nevím, zdá se mi uvolněný. Ne radostný nebo šťastný, ale klidný a tak nějak… vyrovnaný.
Musím se zeptat Tsunade, jestli nejde nějak upravit ta dávka hormonů. Dělá mi to ze života bordel.

Sasuke:
Hlavně teď nesmím nic posrat, zapamatuj si to, Zoubková vílo. Musím být spořádaný a hodný a v klidu, hlavně v klidu. Neudělat nic nepředloženého, třeba se opít a plácat nesmysly… hej, sakra, Moudrý klobouk mě měl varovat! teď hlavně v klidu, pomalu, nic nechtít a dokud je tu Minato, tak raději ani nemluvit. Prostě jen dělat hodného Sasukeho. Možná se to vyplatí. …A nebo taky ne, Zoubková víla je pěkná děvka.
"Mám vzít i tuhle?" obrátím se na Naruta a ukážu na krabici, která je přeškrtnutá červeným fixem.
No co, zeptat se snad můžu, ne?!
"Uhn, no…" zatěká pohledem mezi mnou a tou krabicí. Sakra, co v ní má?! Porno časáky…? É, já jenom, že bychom si je mohli prohlížet společně-
"Jsou to fotky, když jsem byl malý." usměje se. "Ještě včera jsem je chtěl vyhodit."
No jasně, po tom vzteku, co měl na rodiče se nedivím. Koutkem oka sleduju Minatův zasněný pohled, který vrhá na krabici a na Naruta. Sakra, ten chlap je nějaký incesťácký úchyl..?! Na druhou stranu… kouknu na Narutovo bříško a napadne mě, že budu asi úplně stejný, až - a jestli, doprdele - budeme mít miminko.
Haha, budu ho učit všecko co umím. Teda… jestli bude po mně. Jestli ne, no, tak to bude ten nejtupější Uchiha v dějinách. I když na druhou stranu… Naruto se za pár let stane Hokage… é, takže asi není nejtupější ninja ve vesnici, že…? É, Sasuke? Už NIKDY nepij, prosím tě. Nedělá ti to dobře. Fakt ne. Nikdo ve vesnici - vyjma Minata - není lepší než Naruto. Bývávaly doby, kdy to bylo ztřeštěné pako, ale tyhle doby jsou už dávno pryč. Každopádně, pokud bude naše dítě po něm, budeme mít s Narutem nejspíš co dělat, haha. Nudit se nebudem. Pokud dobře pamatuju všecky ty blbosti, co dělával, když byl malý, ještě něž začal studovat akademii a co dělal, když na ní studoval… hej, ale jestli bude po mně, tak to bude ještě větší záhul. Jako, já byl tak klidný, nemluvný a vůbec, až to nebylo normální. Bylo parádní úsilí, přinutit mě mluvit. Nebo se o něco zajímat. Naštěstí mě na akademii chytl boj, ale nijak chytrý jsem taky nebyl. Jako, u testů jsem si vždycky nenápadně sedl se Sakurou. Hehe, ona mě vždycky nechala opisovat. Nejde o to, že bych ji nějak žral, ale ona je fakt zatraceně chytrá. hej, možná by bylo fajn, kdyby ji mělo to naše malé za kmotru.
…sakra. Jenže to bych se musel trochu snažit, a ne pořád všecko zdupávat! Ale jsem si jistý, že dr. Zloun v tom má taky prsty. Jako, on je totální hovado a pořád mi v mysli dělá nějaké hovna. Třema mi do hlavy nastřelil myšlenku, že by bylo totálně sexy zabít Sephyho a vzít si Clouda. Totálně ho chci vidět šukat s Narutem. Anebo s Itachim. Jó, to by bylo sexy!
A tak ale už dost! Jdi do prdele s těmahle myšlenkama! Moudrý klobouk na tebe! Nebo Zoubkovou vílu… ale ta uspokojuje Voldyho. Ha, já věděl, že je zoofil, když má pořád u sebe toho hada. A taky je mi jasné, že spřádá plány proti ShinRa s Oroxichtem. Asi chtějí vidět šukat Rena s kýmkoli. Děvky. Ale mají smůlu, páč Sephy je nejmocnější a taky super nejvíc sexy bad-ass pod sluncem. A taky má křídlo. Takže je to sice ďábel, ale líbal bych jeho zablácený boty, abych ho noh šukat. Vůbec se Cloudovi nedivím, že se převlíká do dívčích šatů. Já bych se klidně převlíkl za toho Voldyho hada, jenom kdyby mě pak chtěl Sephy ošukat. É, ale to raději ne. Páč bych riskoval, že mě začne šukat taky Oroxicht. Teda, ne, pokud by kolem proběhlo chocobo. É, teda Cloud. Uhn, jó, kostýmky… kostýmky… hm, Naru, máš rád kostý-
A tak ale už dost, Sasuke! Dostaneš přes držku od Moudrého klobouku borůvkovým koláčem! DOPRDELE, Sasuke!!! DOST!
Stačilo!
"V tom případě ji určitě vezmeme, ne?" usměju se na Naruta.
A dělám, že vůůůbec nemyslím na něco jiného.
"No…" znejistí. "tak… tak jo."
Super. Vezmu další krabici a jdu. Ne že by mi vadilo, že nosím krabice. Vadí mi ten Minatův pohled, co mě vyprovází. Jako bych chtěl Naruta zabít a ne jenom ošukat. É… teď jen záleží na úhlu pohledu, co je horší…
"Počkej, tahle krabice je poslední," zvedne ji a dožene mě. "Můžem jít spolu."
Super, už žádné další klony. A krabice. A klonů, co nosí krabice odtud až do našeho nového domu. To je fajn.
"Dobře," přikývnu a trochu zpomalím. Nemusíme přece spěchat. Mimochodem… "byl jsi už v našem domě?"
"Um, ne, nebyl. Je hezký?" otáže se.
"Jó, docela jo. A hlavně… není centru Uchiha čtvrti. Takže… to budeš mít docela blízko domů, jako sem, k rodičům. Je patrový."
"A má balkon?"
"Jó, jasně že má. Hned z naší ložnice." ujistím ho.
Ale pak trochu znejistím. É, no jo, my máme společnou ložnici. Uhn… z toho asi Naruto nebude mít radost, že…?
 

4 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 kana~♥~ kana~♥~ | Web | 22. července 2011 v 14:33 | Reagovat

no to nevim, jestli bude mít radost, ale jelikož máte mezi sebou jistou ´prácičku, povinnost´, tak asi bude muset být společná XD

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama

Layout by Luczaida.blog.cz