Díl 9.: ...Co vy tu?!

5. července 2011 v 16:25 | Kayleigh |  Osud?! (autor Kayleigh McCamyo)

Naruto:

"Tak… máme ještě spoustu času." vydechne. "Co podnikneme?"
Pokrčím rameny - nevím. Mně osobně se do ničeho moc nechce. Asi jsem tak nějak ztratil chuť do života. Jó, Sasuke, jenom mě ošukej a nech mě osm měsíců trpět, pak mi vem dítě a já se pak zase vrátím k životu… snad. Ale… budu toho vůbec schopný? Vzdát se svého dítěte? Prostě jen… říct mu - ahoj - a… pak už na něj nemít jakýkoli nárok? Moje vlastní krev? Moje dítě? Moje bolest a utrpení? A já se toho mám potom vzdát? Půjde to? Nezblázním se? Nezabiju pak Sasukeho? Myslím to vážně, jak můžu vědět, že pak nevyvraždím ten jejich zpropadený klan, až mi řeknou, hej, naval dítě a dělej si, co chceš! Jak můžu vědět, že nepropadnu nějaké hysterii a nezačnu se mstít a šílet a hysterčin? Třeba i zabíjet? Nevím, co se se mnou stane, až mě nadopujou hormonama a přivážou k porodní posteli. Nevím, jak zareaguju, nevím, čeho všeho budu v tak vypjaté a náročné situaci schopen. Ve chvíli, kdy dítě přijde na svět, mi ho vezmou. A já ho pravděpodobně budu vídat jen tajně, tak, aby o tom nikdo z Uchiha klanu nevěděl. A tohle si pravděpodobně budu uvědomovat. Bohužel.

Sasuke:

"Naruto? Na co myslíš?" oslovím ho, když se zdá, že už příliš dlouho mlčí.
"Co…?" probere se.
Usměju se na něj: "Nic, jen… nad čím tak dumáš?"
"Hn… ále, nad úžasnýma vyhlídkama do budoucna." zaxichtí se.
"Hej, nedělej na mě takový xichty," napomenu ho s mírným úsměvem.
Ale ta malá potvora na mě vyplázne jazyk. Hej! Polechtám ho na boku a Naruto vypískne. Dobrý, jsem fakt frajer!
"Ne!" směje se."To lechtá, pusť mě! Sasuke!"
Vyhovím mu tedy a přestanu, vstanu a pomůžu mu se taky zvednout. "Pojď, dole vidím Shikamara a Chojiho, zajdem s nima pokecat."
"Uhn…" zarazí se.
"Neboj, nech mě mluvit. Já jim to vysvětlím, a jestli budou mít nějaký problém, osobně si s nima poradím!" zahraju si na Cyrana.
"Uhn…"
…Zdá se, že není zrovna mluvka, když je se mnou. Vlastně to vypadá, jako bychom si my dva vyměnili v posledních čtyřech dnech role: Naruto mlčí a mračí se a já furt mluvím a dokonce už jsem byl vtipný. Asi tak… dvakrát. Paráda. Asi bych s ním měl být častěji.

Naruto:

Jsem trochu nervózní. Čím víc se Shikamarovi blížíme, tím víc chci pustit Sasukeho ruku, ale on mě tím pevněji drží.
"Hej, Naruto,… Sasuke," pozdraví mě celkem nadšeně a Sasukeho tak nějak… ledově.
"Ahoj," pozdraví Sasuke a já se vzmůžu jenom na kývnutí, cítím, jak mě zalévá studený pot. Myslím, že v této chvíli si nepřeju nic jiného, než se odtud okamžitě vypařit, nejlépe mimo tento čas a prostor. (Sakra, kde je Madara, když ho člověk potřebuje?!)
"…Co vy tu?" zahájí hovor Shikamaru trochu obezřetně, pořád pokukuje na naše ruce.
…Pomoc!

Sasuke:

"No… vlastně je fajn, že jsme vás dva potkali jako první. Shikamaru, rád bych něco vysvětlil a neoficiálně… bychom tě rádi pozvali na naši svatbu." začnu.
Já vím, že je to pád do neznáma a Shikamaru se teď vážně tváří příšerně zmateně.
"Nelakuju tě, Shikamaru, mluvím vážně. Víš, jak fungují vztahy mezi hlavními rodinnými větvemi?" zeptám se.
Shikamaru nakloní hlavu na stranu, poznám, kdy přemýšlí a zdá se, že už tuší, co mu nyní bude řečeno.
"Itachi, původní budoucí dědic klanu se v boji zranil a bohužel není možné, aby měl potomka. Jsem tedy dědicem klanu já a mně je souzený člen klanu Namikaze-Uzumaki. Víš, jak to funguje?" vážně se mi to nechce celé vysvětlovat.
Shiki chvíli přemýšlí, skáče pohledem ze mě na Naruta a na naše propletené prsty: "To je problematické," vydechne a zase si nás přeměří pohledem. "Takže Naruto… ti musí dát potomka, aby nejsilnější a největrnější klan vesnice přežil, je to tak?"
Kývnu: "Přesně."
Choji těká pohledem mezi náma všema, ale nic neřekne, jen se rychleji pustí do svého dalšího jídla. Asi si zvykl, že mu Shikamaru všechno vysvětluje až potom.
"To je problematické… Ale už se to v naší vesnici stalo," usměje se Shikamaru a pokyne nám, abychom ho následovali v chůzi, původně očividně někam za vesnici, ale kvůli nám nejspíš trasu pozmění.
Podívám se na Naruta, jestli souhlasí, a vydáme se na procházku s nimi.
"Který klan?" zajímám se. Možná bych za tím dotyčným, nebo jeho potomky, mohl zajít a na něco se třeba ještě zeptat.
"Aburame. Vlastně… Shino má dva otce." oznámí jakoby mimochodem, ale mně málem zaskočí slina v krku - whaaa?!
"Jak to, že to nikdo neví?" vykvikne vedle mě Naruto.
"Jo… oni to dost tajili. Měli s potomkem mnoho problémů, několikanásobný potrat, různé komplikace… a navíc, Shino moc nemluví a málokdy se stane, že k sobě někoho pustí blíž. Takže… je celkem logické, že to tajili. Kromě toho, jeden z jeho otců je v Rootu, vlastně… byl to prý příkaz Danzoua, aby se v klanu pokračovalo za každou cenu. Takže Aburame musel podstoupit těhotenství. On nechtěl, aby klan Aburame zanikl, nikdo to nechtěl. Do dnes to málokdo ví, protože málokdo se hrabe v našich zápisech a kronikách, že." vysvětlí.
Zní to logicky. Ale teda zrovna klan Aburame nemá s klanem Uchiha moc dobré vztahy. Sakra. Zdá se, že si budu muset vystačit s informacemi, které mi poskytla Tsunade a které si sám vyhledám. Možná by mi později mohl Shikamaru pomoci.
"Chcete to rozšířit po vesnici?" zarazí mě svou otázkou Choji. Aha, zdá se, že už si zvykl na Sikovo uvažování. Přemýšlí, zdá se, stejně rychle jako on.
"No… podívám se znovu na Naruta. On je vážně dost zamlklý. Ale dívá se na mě tak oddaně a vděčně, že si zase připadám jako vrah roztomiloučkých růžových koťátek. "určitě ano. Všechny by měly vědět, že už jsem zadaný."
Shikin se ušklíbne: "To je problematické…Sakura a Ino vás zabijou."
Vydechnu: "Jo, to asi jo."
"Kdo všechno to ví?" zajímá se ještě.
Zamyslím se: "Jenom vy dva. A něco tuší Hinata a Kiba."
"Fajn, tak nejdřív zajdeme za nima. A pak to vezmem kolem celé vesnice. To snad tak problematické nebude." plánuje Shikin.
"Tse, ty teda neztrácíš čas," zasměju se.
"Znáš mě, ztrácet čas je problematické," ušklíbne se.
"Jó, to už jsem někde slyšel," vrátím mu vtípek. "Tákže, nejdřív za Kibou, jo?"
"Jasně, je to nejblíž."
Kouknu na Naruta, jako - co on na to, a zatraceně mě zarazí, že se zasněně kouká do dálky a usmívá se.
"Copak?" šeptnu.
Koukne na mě, úsměv mu zmizí z tváře, rychle sklopí pohled a zavrtí hlavou.
Něžně se usměju: "Tváříš se lépe, usmíváš se, něco tě potěšilo, zajímá mě co," konkretizuju otázku.
Trochu váhavě vzhlédne, plaše uhne očima do boku a zamumlá: "Děkuju,"
Navenek se pousměju, ale v duchu se poplácám po rameni a udělám super-frajerskou pózu: Jó, Sasuke totálně vyhrááááál! *Zvuk otevírajícího se šampaňského, ohňostroje, fotoaparáty, červený koberec*. Připadám si jako Light yagami, když Rem zabila L. Ale to je fuk, páč já jsem spokojenej.
"To vůbec nestojí za řeč, Naruto. Pro tebe cokoli, víš, že já jsem vděčný jen za to, že tady jsi," hraju si na super-pozorného a super-citlivého partnera. Sakra, jestli mi nevyjde kariéra ninji, totálně zkusím herectví, myslím, že jsem docela talent!
"Ahoj, Kibo!" vyruší mě z mé vnitřní oslavy Shikin a šťouchne do mě loktem.
"Co…? Jó, jasně, čau, Kibo!" přidám se, když mi dojde, co dělám.
"Hehe, jdu zrovna za Hinatou a Shinem, máme mít teď společný trénink. Děje se něco?"
"Nó…" poškrábe se Shikamaru v tom něčem, co má na hlavě urobené z vlasů.
"Hm…" zamyslím se na chvilku. "tak trošku, jó, děje, ale pojď, řekneme to zároveň i Hinatě."
"…Ta bude nadšená," sykne Shikin směrem ke mně.
"Nah," přikývnu s úšklebkem. "To jo. Ale aspoň se nebude pokoušet zabíjet… na rozdíl od jiných… uhn, nejmenovaných osob," poukážu na další patrnou skutečnost.
Shikin se ušklíbne, Naruto zas nahodí ten svůj pohled, jakože mu chtějí všichni ublížit a Choji se zahihňá. Sakra, ten kluk je masochista, nebo co?!
"Takže, musíme najít všechny lidi, a říct jim to najednou." rozumuje Shikin.
Naruto:
Nevěřím tomu, co pro mě Sasuke udělal. Všem mým přátelům řekl o tom, co mě čeká a co musím udělat. A… - ani tomu ještě nemůžu uvěřit - oni mě všichni politovali, ale řekli mi, že jsem prostě největší hrdina vesnice a že jsou hrdí na to, že jsou mí přátelé! …Jenom Hinata omdlela, Sakura se mi pokusila rozbít … nó, asi tak celé mé tělo (ještě že Sasuke zasáhl a pěkně ji zchladil. Uhn, nó, é… teda, spíš sežehnul. Teď má vlasy černé, teda, ty, co jí zbyly, takže asi tak… hm, dva…?) a Ino, která ale viděla, co se stalo Sakuře, když se do mě pokusila navážet, a tak raději mlčela. Taky dobře. Vlastně to bylo poprvé, kdy mě Sakura nezmlátila. Haha.

Sasuke:

Jó, Sasuke! Seš Boréééc! Rozesmál jsi Naruta, už je víc v pohodě a navíc se zdá, že mi trochu víc věří! Paráda, vlastně jsem v tak jednoduchý průběh ani nedoufal. Tsunade i Itachi mi řekli, že ze všeho nejdříve mi musí Naruto věřit, hezky pomaloučku, polehoučku, v pohodičce, nikam nespěcháme. Teď je to totálně v pohodě, ukázal jsem mu, že o přátele nepřišel, je to dobré. Tak, a teď… bych ho měl požádat o ruku. Sakra. Uhn, zase ten pocit rozklepaných nohou! Doprdele, co to zase je?! Já myslel, že tuhle hloupou část stydlivosti a bázlivosti a psychické nevyrovnanosti už máš za sebou, Sasuke!

Naruto:

Sasuke se tváří nějak divně. Nestalo se mu něco? Ačkoli, mně taky není do smíchu, má mně požádat o ruku, před našimi rodinami. Móc hezké. Kdybych měl volné ruce, našim papínkům bych zatleskal, fakt. Pěkně si to umí vymyslet, hlavně svést zodpovědnost pryč od sebe, Že na vlastní děti? No a?! Koho to zajímá, hlavně že se musím starat já, že.
"Sasuke?" oslovím ho. Je mi to sice nepříjemné, ale vím, že se musím vrátit domů.
"Jo?" otočí se na mě.
"Měli… měli bychom jít." kývnu směrem, kterým tuším náš dům.
"Jo, …asi jo." přikývne a náhle znervózní.
Ostatně, mně taky v téhle chvíli není nejlíp, představa, že se budu potit v přítomnosti mého otce a ještě aby toho nebylo málo, i Sasukeho otce, ve mně vyvolává mírně zaječí reflexy.
"Naruto," osloví mě Sasuke.
"Hm?" proberu se ze zamyšlení.
"Já jen… když jsme teď sami," rozhlédne se po parku, kam jsme - ani jsem si nevšiml - došli. Má pravdu, skutečně tu nikdo není, jen alej rozkvetlých sakur, zelená tráva, ptačí zpěv a svit pozdně odpoledního slunce.
"Tak já jen… vím, že nemáš moc na výběr a… že to uděláš z povinnosti, ale…" poklekne a o mně se pokouší mdloby. "Naruto Namikaze, vezmeš si mně?"
 

4 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 O.o O.o | 25. února 2013 v 13:21 | Reagovat

aaaaaah spoileeeeer xD Kay spláchni se do hajzlu za zlounem,ale nejdřív dopiš tu úžasňoučkou povídečku :3333

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama

Layout by Luczaida.blog.cz